OK

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Více informací

Češi jsou národem metráčků! Víte, kolik toho sníme? Denně přes 2 000 „tatrovek“ jídla!

Nejde jen o to, kolik toho sníme, ale také co jíme. Češi tak díky své vysoké váze drží ve statistikách přední příčky mezi tzv. metráčky. Český statistický úřad uvedl data z Eurostatu, z nichž vyplývá, že nadváhu má 48 % žen a 63 % mužů. Může za to i životní styl, kdy jsme díky moderní době značně zlenivěli. Faktem je rovněž to, že jíme více, než je naše skutečná potřeba. Češi by se ovšem měli zamyslet nejen nad tím, zda mají dostatek pohybu, ale také nad kvalitou kupovaných potravin. Z uvedené infografiky se dozvíte, kolik si toho během jednoho roku dopřejeme.


I přes to, že se v posledních letech skladba českého jídelníčku změnila k lepšímu a roste i zájem o kvalitní potraviny, zůstáváme jedním z nejtlustějších národů. Je důležité, aby naše strava byla bohatá na živiny a abychom si uměli v obchodě vybrat opravdu kvalitní výrobky. Zařazení více ovoce, zeleniny, ryb a libového masa je samozřejmostí. Pokud vás tedy občas napadají otázky typu „Je lepší chléb kváskový, nebo z droždí?“ nebo „Jak poznám náhražky sýrů?“, případně „Podle čeho vybrat kečup a z kolika rajčat by měl být?“, pak se podívejte na stránky www.akademiekvality.cz, kde najdete nejen odpovědi na řadu otázek, ale také souhrnné informace o potravinách a značkách kvality. To, co jíme, a jak se o sebe staráme, se logicky projeví na kvalitě našeho života a nejvíce pak na zdraví. Není daleko od pravdy, že než člověk dospěje, sní několik „tatrovek“ jídla. Z údajů Českého statistického úřadu vyplývá, že ročně každý Čech spotřebuje okolo 785,6 kg potravin, přičemž celková spotřeba potravin v České republice stále stoupá.

Většina lidí si spojuje kvalitu potravin se značkami kvality. To ovlivňuje i nakupování a povědomí spotřebitelů. Co si pod kvalitou potravin nejčastěji představují? Hlavně čerstvost a minimum přídatných látek a umělých náhražek. Nejznámější značkou kvality mezi spotřebiteli je podle výzkumu agentury STEM/MARK z roku 2017 Klasa – své prvenství obhájila s 89 % (u podpořené znalosti). Po ní následuje značka Regionální potravina. Z výzkumu také vyplývá, že zhruba polovina nakupujících preferuje české potraviny před zahraničními a že za posledních několik let se vnímání kvality českých výrobků zlepšilo. Do TOP 10 českých značek spotřebitelé zařadili právě značku kvality Klasa jako jednu z nejznámějších.


Víte, kolik toho přibližně sní jeden člověk za rok?

Mléka se mezi sebou liší především v obsahu tuku a ve způsobu ošetření. Ročně vypijeme a využijeme kolem 60 litrů konzumního mléka.
Aby se máslo mohlo nazývat máslem, musí obsahovat mléčný tuk v rozsahu 80–90 %. Ani méně, ani více. Ročně jej spotřebujeme 5,4 kg.
Obecně sníme zhruba 12 kg rajčat na hlavu.
Uhodnete, kolik je potřeba mléka pro výrobu 1 kg eidamu? Celých 10,5 litru! Celkem spotřebujeme 13,3 kg sýru na osobu.
Ročně se v ČR vyrobí přibližně 300 tisíc tun chleba, což je 1 milion kusů denně. Jeden člověk sní zhruba 40 kg ročně.
Za jediný rok sníme přes 4 kopy vajec, konkrétně 249 kusů.
V roce 2016 se u nás sklidilo 126 434 tun jablek. Ročně pak sníme průměrně kolem 23,7 kg.
Jahody se pohybují na hranici spotřeby 2,5 kg na osobu.
Obilovin v podobě mouky, krup, vloček či rýže sníme 114,9 kg.
Celkově každý z nás sní 80,3 kg masa – od vepřového přes hovězí, skopové, zvěřinu až po drůbeží. Drůbežího masa pak zkonzumujeme téměř 27 kg.
Zdroj: Český statistický úřad – https://www.czso.cz/documents/10180/45565376/2701391701.pdf/0ac2fb94-6722-4b36-92c8-5d047f0953c7?version=1.0

O značce „Klasa“

Národní značku kvality KLASA uděluje mimořádně kvalitním potravinářským a zemědělským výrobkům ministr zemědělství od roku 2003. Spravuje ji Státní zemědělský intervenční fond. Národní značku kvality získává výrobce na tři roky. Logo KLASA slouží spotřebitelům k lepší orientaci na trhu pro rozeznání výjimečně kvalitních produktů v porovnání s běžně dostupnými potravinami. V současnosti ji mohou spotřebitelé nalézt na obalech u více než 1000 produktů od více než 220 českých a moravských výrobců. Další informace a kompletní seznam všech oceněných produktů jsou na stránkách www.eklasa.cz.

O značce „Regionální potravina“

Již devátým rokem uděluje Ministerstvo zemědělství značku Regionální potravina nejkvalitnějším zemědělským nebo potravinářským výrobkům, které zvítězí v krajských soutěžích. Projekt má za cíl podpořit domácí producenty lokálních potravin a motivovat zákazníky k jejich vyhledávání na pultech obchodů, na farmářských trzích či přímo u výrobců. Spotřebitelé mohou v současné době vybírat ze 420 oceněných produktů od 322 výrobců. Značka Regionální potravina oceňuje ty nejlepší výrobky z každého kraje. Více informací je k dispozici na webových stránkách www.regionalnipotravina.cz.

O značce „BIO Produkt ekologického zemědělství“

Zelenobílý grafický znak BIO nazývaný díky proužkům „biozebra“ je doplněný nápisem „Produkt ekologického zemědělství“. V naší zemi slouží jako ochranná známka pro biopotraviny. Aby mohly produkty toto označení získat, musí být prověřeny některými kontrolními organizacemi, které pověřuje Ministerstvo zemědělství. Jedná se sice o český předpis, ovšem tímto znakem nemusí být označeny jenom potraviny s původem v naší zemi. Bio výrobky označují produkty z rostlin a živočichů z ekologických farem, které nebyly ošetřeny zakázanými pesticidy, minerálními dusíkatými hnojivy a zároveň se při jejich pěstování nebo chovu zohledňuje dopad na životní prostředí a potřeby chovaných hospodářských zvířat.

O značce „Ekologická produkce“

„Ekologická produkce“ je na rozdíl od předchozí „biozebry“ značením nadnárodním (ve tvaru zelenobílého lístku) upraveným předpisem Evropské unie. Musí ho mít na svém obale každý produkt, který splňuje v rámci EU požadavky na biopotraviny. Jejich definice je zmíněna v textu výše – u značky „BIO Produkt ekologického zemědělství“. Pro úplnost ještě dodejme, že u biopotravin s původem mimo naši zemi není označení „biozebra“ povinné, i když na obalu být může.

O značce „Český výrobek – garantováno Potravinářskou komorou ČR“

Značka vznikla v roce 2011, aby usnadnila orientaci spotřebitelů v původu zboží, a garantuje maximální možný podíl zapojení domácích výrobců a dodavatelů. Užívání značky "Český výrobek – garantováno Potravinářskou komorou ČR" na potravinářském výrobku povolí prezident PK ČR po předchozím schválení výkonnou radou PK ČR.

O značce „Chráněné označení (ZTS, CHZO, CHOP)“

Jedná se o značení Evropské unie. Funguje už téměř 25 let. Důvodem vzniku byla mj. i ochrana produktů před jejich paděláním. Týká se to následujících značek:
Zaručené tradiční speciality (ZTS)
Chráněné označením původu (CHOP)
Chráněné zeměpisné označení (CHZO)

Tento návod dodala AkademieKvality.cz

PŘIDAT ČLÁNEK

PŘIDAT

Inspiruj se

RECEPTY

Objev

NÁPADY

Najdi

NÁVODY

Přidat komentář