Jak vyrobit samozavlažovací truhlík, který vydrží několik dní bez zalévání

Zapomínáte zalévat květiny, odjíždíte na víkend nebo vás nebaví v létě běhat každý večer s konví? Jednoduchý samozavlažovací truhlík si můžete vyrobit i doma a nepotřebujete k tomu žádnou elektroniku ani čerpadlo. Rostliny si díky zásobníku ve spodní části nádoby průběžně odebírají vláhu a vy pouze jednou za čas doplníte vodu.

Jak samozavlažovací truhlík funguje?

Princip je překvapivě jednoduchý. Ve spodní části nádoby je vytvořen zásobník vody, zatímco rostliny rostou v substrátu nad ním. Obě části jsou propojené knotem nebo jiným savým materiálem, kterým voda postupně vzlíná vzhůru do zeminy.

Není tedy potřeba žádné čerpadlo ani elektřina. Jak substrát postupně ztrácí vlhkost, voda se díky kapilárnímu vzlínání dostává ze zásobníku směrem ke kořenům.

Důležitou součástí je také přepadový otvor. Ten určuje maximální hladinu vody a zabraňuje tomu, aby po silném dešti nebo příliš velkém naplnění zůstala zemina kompletně ponořená.

Co budete potřebovat

• 2 plastové nádoby nebo boxy, které lze vložit do sebe,
• savý knot, silnější bavlněnou šňůru nebo pás savé textilie,
• vrtačku nebo nástroj na vytvoření otvorů,
• plastovou trubku pro pohodlné doplňování vody,
• substrát vhodný pro pěstované rostliny,
• sazenice nebo semena,
• vodu.

Tip: Pokud budete v nádobě pěstovat bylinky nebo zeleninu, použijte čistou nádobu vhodnou pro tento účel. Nepoužívejte staré kbelíky nebo boxy, ve kterých byly skladovány chemikálie.

Jak vyrobit samozavlažovací truhlík krok za krokem

1. Připravte spodní zásobník vody

Spodní nádoba bude sloužit jako rezervoár. Neměla by být děravá ve dně, protože právě zde potřebujeme několik centimetrů vody uchovat.

Velikost zásobníku přizpůsobte velikosti truhlíku. U větší nádoby se vyplatí vytvořit zásobu několika litrů vody, aby systém nemusel být neustále doplňován.

2. Připravte horní nádobu

Druhá nádoba bude držet substrát a rostliny. Do jejího dna vytvořte několik menších otvorů. Pomohou s pohybem vlhkosti a vzduchu mezi oběma částmi.

Současně vytvořte otvory pro knoty. Ty musí po sestavení dosahovat až do vody ve spodním zásobníku.

3. Protáhněte knoty

Otvory protáhněte několik kusů savé šňůry nebo textilie. Spodní část musí být ponořená ve vodě a horní část by měla být v dobrém kontaktu se substrátem.

Není potřeba zaplnit truhlík desítkami knotů. Důležitější je jejich rovnoměrné rozmístění, aby se vláha nedostávala pouze do jednoho místa.

4. Nezapomeňte na přepad

Do boku spodní nádoby vytvořte malý přepadový otvor přibližně ve výšce plánované maximální hladiny vody.

Pokud začne voda při doplňování vytékat přepadem, víte, že je zásobník plný. Stejný otvor pomůže odvést přebytečnou vodu při prudkém dešti.

5. Přidejte plnicí trubku

Do jednoho rohu umístěte plastovou trubku vedoucí z horní části truhlíku až do zásobníku. Spodní konec trubky by neměl být úplně přitisknutý ke dnu, aby voda mohla volně vytékat.

Díky trubce později doplníte zásobník během několika sekund a nemusíte pokaždé prolévat celý substrát shora.

6. Nasypte substrát a zasaďte rostliny

Horní nádobu naplňte kvalitním substrátem. Při prvním naplnění je vhodné zeminu mírně navlhčit shora, aby se celý systém rozběhl a knoty začaly dobře přenášet vodu.

Potom můžete zasadit rostliny stejně jako do klasického truhlíku.

7. Naplňte zásobník

Přes plnicí trubku pomalu nalévejte vodu. Jakmile začne vytékat přepadovým otvorem, je zásobník naplněný.

Od této chvíle stačí kontrolovat jeho stav a podle potřeby vodu doplňovat.

Co do samozavlažovacího truhlíku zasadit?

Systém se hodí především pro rostliny, které mají rády poměrně rovnoměrnou vláhu. Na balkoně můžete vyzkoušet například:

• rajčata,
• papriky,
• okurky vhodné pro pěstování v nádobách,
• jahody,
• saláty,
• bazalku,
• petržel,
• mátu,
• některé balkonové květiny.

Naopak rostlinám vyžadujícím výrazné proschnutí substrátu nemusí trvale dostupná voda vyhovovat. Typickým příkladem jsou sukulenty a další suchomilné druhy.

Jak dlouho vydrží truhlík bez zalévání?

Jedno univerzální číslo bohužel neexistuje. Spotřeba závisí na objemu zásobníku, velikosti rostlin, počasí, větru i množství slunce.

Velký truhlík umístěný ve stínu může mít zásobu vody na několik dní, zatímco velká plodící rajčata na rozpáleném jižním balkoně dokážou zásobník vyčerpat podstatně rychleji. Samozavlažování proto neznamená, že můžete na rostliny celé týdny zapomenout.

Výhodou je především to, že mají vodu dostupnou průběžně a nemusí neustále přecházet mezi přemokřením po zalití a následným úplným vyschnutím.

Jednoduchý trik před odjezdem na dovolenou

Před delší nepřítomností truhlík přesuňte, pokud je to možné, z celodenního přímého slunce na místo s rozptýleným světlem. Povrch substrátu můžete také zakrýt tenkou vrstvou mulče, která pomůže omezit odpařování vody.

Zásobník naplňte až těsně před odjezdem. U nové konstrukce ale nejdříve několik dní sledujte, jak rychle konkrétní rostliny vodu spotřebovávají. Budete tak mnohem lépe vědět, jak dlouho skutečně vydrží.

Na co si dát pozor

• Chybějící přepad: při silném dešti může dojít k přemokření substrátu.
• Příliš malý zásobník: u velkých rostlin ztratí samozavlažování velkou část svého smyslu.
• Nefunkční knot: před výsadbou ověřte, že použitý materiál skutečně dobře nasává vodu.
• Rozpálený balkon: tmavá plastová nádoba na přímém letním slunci se může výrazně zahřívat.
• Dlouhodobá nepřítomnost: samozavlažovací nádoba omezuje četnost zalévání, ale není automatickou zárukou několikatýdenní dovolené bez kontroly.

Samozavlažování nemusí být drahé

Princip domácího samozavlažovacího truhlíku je ve skutečnosti velmi podobný hotovým výrobkům. Potřebujete prostor pro rostlinu, zásobník vody a způsob, jak dostat vláhu ze zásobníku k substrátu.

Pokud doma najdete dvě vhodné plastové nádoby, může být největší investicí pouze substrát a rostliny. Z obyčejného boxu tak během jednoho odpoledne vznikne praktický truhlík na balkon, terasu nebo zahradu.