Rychlá odpověď: vezměte nízkou krabici nebo tác, vložte do něj několik větších bezpečných předmětů s odlišným povrchem a nechte dítě hádat, co právě drží nebo čeho se dotýká. Dobře poslouží například měkká houbička, bavlněný hadřík, dřevěný váleček, velký plastový kelímek, silikonová forma na pečení a větší látkový míček. Hra zabere zhruba 10 až 20 minut a snadno ji obměníte podle toho, co dítě baví.
Jednoduchá smyslová hra na doma
Připravte si neprůhlednou tašku nebo krabici s otvorem na ruku. Do ní vložte čtyři až šest předmětů, které se výrazně liší na dotek. Začněte takovými, které se nerozbijí, nemají ostré hrany a jsou dost velké, aby je dítě nemohlo celé vložit do úst.
- měkká houbička nebo větší pěnový míček,
- bavlněný šátek či froté žínka,
- hladký plastový kelímek,
- větší dřevěná kostka bez odlupující se barvy,
- silikonová kuchyňská forma nebo vařečka,
- kus vlněné či hladké látky.
Dítě si předmět nejprve prohlédne, potom ho zkusí popsat slovy a nakonec hledá stejný předmět mezi ostatními. U mladších dětí stačí otázka „Jaký je?“ U starších můžete přidat „Je hladký, nebo drsný? Je tvrdý, nebo měkký? Co ti připomíná?“
Jak hru přizpůsobit věku
Pro děti kolem 3 až 4 let
Začněte pouze se dvěma nebo třemi předměty. Nabízejte jednoduché protiklady, například měkké a tvrdé, hladké a hrubší, suché a mokré. Dítě nemusí předmět pojmenovat přesně. Může ho ukázat, přiřadit ke stejnému nebo říct, jestli je mu příjemný.
Dobrou variantou je také malý tác s vlažnou vodou, velkou houbičkou a plastovým kelímkem. Dítě může mačkat houbičku, přelévat vodu a sledovat, co se mění. Tuto verzi připravte na omyvatelnou podložku a vodu ponechte jen v malém množství.
Pro děti kolem 5 až 6 let
Přidejte jednoduchý úkol: dítě může předměty seřadit podle tvrdosti, přiřadit k nim vhodná přídavná jména nebo vytvořit vlastní hádanku. Zajímavé je také hledání poslepu, ale jen tehdy, pokud dítě chce mít oči zakryté. Není potřeba na něj tlačit.
Staršímu předškolákovi můžete nabídnout tři uzavřené sáčky s různou náplní, například s gelem na vlasy, vodou a kousky velké pěnové houby nebo s hustým škrobovým gelem. Sáčky musí být pevně uzavřené, bez ostrých hran a během hry zůstávají pod dohledem dospělého.
Bezpečné materiály, které se hodí nejčastěji
Při smyslové hře není nutné používat speciální „senzorické“ sady. Bezpečnější a praktičtější bývají běžné předměty z domácnosti, u kterých dobře vidíte jejich stav a velikost.
- Textilie: bavlna, froté, fleece nebo hladký šátek. Před použitím zkontrolujte, zda se neuvolňují nitě.
- Houbičky a pěna: vybírejte větší kusy bez drobivých částí a bez silné parfemace.
- Dřevo: jen hladké, nepopraskané a bez odlupujícího se laku.
- Plast a silikon: používejte pevné kelímky, formy nebo velké kuchyňské náčiní bez prasklin.
- Voda: v malém množství a pouze vlažná, aby nehrozilo opaření ani uklouznutí.
- Papír: větší zmačkané listy nebo karton mohou nabídnout zajímavý zvuk i strukturu.
U každého materiálu se vyplatí udělat krátkou kontrolu: není ostrý, neodlupuje se z něj povrch, nemá volné malé části a dítě ho nedokáže snadno roztrhnout nebo rozkousat?
Čemu se raději vyhnout
U předškoláka nepovažujte věk tří let za automatickou hranici, po které je každý malý předmět bezpečný. Pokud dítě stále strká věci do úst, nepoužívejte volné drobné materiály vůbec. Rozhodující je konkrétní chování dítěte, ne jen údaj na kalendáři.
- nepoužívejte mince, knoflíky, korálky, magnety, baterie, kuličky ani drobné stavební dílky,
- vynechte vodní korálky a podobné gelové kuličky, které mohou být po spolknutí nebezpečné,
- nezařazujte ostré, skleněné, rezavé nebo snadno lámavé předměty,
- nepřidávejte esenciální oleje, čisticí prostředky ani neznámé chemické látky,
- u potravin počítejte s alergiemi, hygienou a rizikem, že je dítě ochutná.
Malé předměty mohou představovat riziko zadušení i pro dítě, které je běžně nepoužívá při hře. Proto je při aktivitě vždy potřeba přímý dohled dospělého a po skončení také kontrola podlahy a okolí.
Jak hru zatraktivnit bez dalších pomůcek
Z jedné sady předmětů vytvoříte několik her. Dítě může hledat věc, která je nejměkčí, rozdělit předměty na příjemné a méně příjemné, nebo zavřít oči a vybrat jednu věc podle hmatu. U zvukové varianty nechte dítě předměty položit na stůl, jemně s nimi klepnout a porovnat, který zvuk je tichý a který hlasitý.
Smyslová hra nemusí být soutěž. Pokud dítě nechce sáhnout do krabice nebo mu některý materiál vadí, nabídněte mu lžíci, kleště s velkým úchopem nebo možnost pozorovat. U dětí mezi 3 a 6 lety se liší citlivost i schopnost soustředit se, proto je lepší krátká příjemná aktivita než dlouhé hraní za každou cenu.
Nejjednodušší varianta na pět minut
Nemáte čas připravovat krabici? Položte před dítě tři věci: ručník, houbičku a plastový kelímek. Nechte ho každý předmět osahat, pojmenovat a seřadit od nejměkčího po nejtvrdší. Potom přidejte trochu vlažné vody a zjistěte, co se změní, když houbičku namočíte. I tak krátká aktivita stačí k tomu, aby dítě porovnávalo vlastnosti materiálů, používalo nová slova a samo hledalo řešení.
Zdroj: naeyc.org, healthychildren.org, cpsc.gov, raisingchildren.net.au
Foto: AI






Komentáře a tipy čtenářů
0Víte, jak na to lépe? Napište svůj tip nebo zkušenost.