Pro dítě ve věku 1 až 3 roky není nejlepší hra ta, která má nejvíc pravidel nebo nejhezčí krabičku. Na návštěvě obvykle funguje spíš krátká společná činnost, při které dítě něco podává, hledá, napodobuje nebo pojmenovává. Vyberte proto hru, kterou lze vysvětlit jednou větou a která nevadí, když po několika minutách skončí.
Nejdřív zohledněte věk a náladu dítěte
Rozdíl mezi ročním a tříletým dítětem je při výběru hry výrazný. U nejmladšího batolete počítejte hlavně s objevováním, opakováním a krátkým zapojením dospělého. Dvouleté dítě už zvládne jednoduchý úkol a tříleté dítě může přijmout i střídání nebo velmi snadné pravidlo.
- 1 rok: nabídněte jednu věc najednou. Vhodné je podávání velkého míčku, vkládání velkých předmětů do krabice nebo napodobování jednoduchého pohybu, například tlesknutí či zamávání.
- 2 roky: přidejte hledání, třídění podle jedné vlastnosti nebo jednoduché „teď já, potom ty“. Dítě může například hledat velké zvířátko pod látkou nebo přiřazovat dva stejné obrázky.
- 3 roky: můžete použít krátkou hru na hádání, jednoduchou překážkovou cestu nebo úkol typu „najdi něco červeného“. Pravidla stále držte stručná a dovolte dítěti hru měnit.
Pokud je dítě unavené, hladové nebo zahlcené lidmi, nesnažte se ho do hry zapojit za každou cenu. Připravte ji jako nabídku, ne jako program, který musí dokončit.
Nejpraktičtější volba: hra „Najdi a podej“
Na návštěvu se hodí hra, která nevyžaduje herní plán ani drobné součástky. Položte před dítě dvě až tři velké bezpečné věci, například měkký míček, látkový ubrousek a velké plastové kelímky. Jeden dospělý dítě vyzve: „Podej mi míček.“ Potom si role vyměňte a nechte dítě zadávat jednoduchý úkol dospělému.
U ročního dítěte stačí podávání a přebírání. U dvouletého můžete přidat otázku „Kde je kelímek?“ a u tříletého i jednoduché třídění, například co patří na stůl a co do krabice. Hra obvykle zabere pět až deset minut, ale není potřeba ji měřit. Skončete ve chvíli, kdy dítě ztrácí zájem.
Jednodušší varianta bez pomůcek
Neberte s sebou nic speciálního. Hrajte „Ukaž jako já“: dospělý udělá jeden bezpečný pohyb, dítě ho napodobí a potom pohyb vymyslí dospělý nebo dítě. Hodí se tlesknutí, mávání, dotknutí se kolen, pomalé otočení nebo napodobení zvířete. U nejmenších dětí je lepší předvádět pohyb než vysvětlovat pravidla.
Co si připravit před odchodem
Stačí malá taška s jednou hlavní hrou a jednou záložní možností. Čím více věcí přivezete, tím snadněji se dítě rozptýlí a tím více drobných částí může zůstat na podlaze.
- jeden větší měkký míček nebo jiný předmět, který se dobře drží,
- látkový šátek či ubrousek na zakrytí velkého předmětu,
- malá pevná krabička nebo větší kelímky,
- jedna leporelová knížka s jednoduchými obrázky,
- záložní činnost bez soutěžení, například prohlížení obrázků nebo napodobování zvuků.
Na rodinnou návštěvu není nutné kupovat novou společenskou hru. Pro batolata bývají praktičtější velké kostky, jednoduché vkládačky, obrázkové knížky, velké míče nebo předměty pro předstíranou hru. Důležitější než množství hraček je přítomnost dospělého, který dítěti ukáže první krok a reaguje na jeho nápady.
Jak zapojit celou rodinu, aby dítě nepřetížila
Nejlépe funguje jeden průvodce a nejvýše několik přihlížejících. Když na dítě mluví více lidí najednou, může přestat reagovat, i když ho hra předtím bavila. Ostatní mohou postupně podávat předmět, napodobit pohyb nebo dítě pochválit, ale neměli by mu úkoly zadávat současně.
Vyhněte se také nucení do kontaktu. Dítě nemusí zdravit hrou, podávat předměty každému příbuznému ani předvádět, co umí. Nabídněte mu místo vedle dospělého a nechte ho nejprve pozorovat.
Čemu se při výběru raději vyhnout
- Dlouhým pravidlům a soutěžení: batole často nerozumí tomu, proč má čekat, až na něj přijde řada, nebo proč nemůže pravidlo změnit.
- Hračkám s drobnými díly: děti do tří let stále často zkoumají předměty ústy. Vynechte malé figurky, korálky, kuličky, mince, magnety, malé dílky stavebnic a prasklé součásti.
- Balonkům a jejich útržkům: prasklý nebo nenafouknutý balonek nepatří do dosahu batolete.
- Hračkám pro starší děti: věkové označení na obalu berte vážně. Hračka určená od tří let může obsahovat části, které nejsou vhodné pro mladší dítě.
- Hře, která vyžaduje klid za každou cenu: na návštěvě počítejte s hlukem, pohybem a přestávkami. Lepší je činnost, kterou lze okamžitě odložit.
Bezpečnostní kontrola před začátkem
Než hru nabídnete, zkontrolujte, zda jsou všechny předměty neporušené, dostatečně velké a určené pro daný věk. Hračka by neměla mít uvolněné části, ostré hrany, dlouhé šňůrky ani snadno odtržitelné doplňky. Dítě mějte při hraní na dosah a nenechávejte je samotné s předměty, které by mohlo vložit do úst.
Bezpečnější je hrát na zemi nebo u stabilního nízkého stolku, mimo schody, horké nápoje, kabely a dekorace. Po skončení projděte prostor a uklidťe všechny malé části, které mohou používat starší děti.
Rychlý výběr podle situace
- Dítě se teprve rozkoukává: knížka, podávání velkého míčku nebo napodobování pohybů.
- Dítě chce něco dělat rukama: velké kelímky, krabička a přendávání bezpečných předmětů.
- Dítě je v dobré náladě a chce pohyb: hledání předmětu v místnosti nebo krátká cesta kolem polštáře a židle.
- Je kolem něj příliš mnoho lidí: klidný kout, jeden dospělý a jedna jednoduchá aktivita.
Nejlepší hra pro batole na rodinnou návštěvu je taková, která nevyžaduje výkon. Připravte jeden bezpečný předmět, krátký úkol a možnost kdykoli přestat. Když dítě začne hru používat po svém, není to chyba pravidel, ale přirozený způsob, jak si ji přizpůsobuje.
Zdroj: naeyc.org, cpsc.gov, healthychildren.org, raisingchildren.net.au
Foto: AI






Komentáře a tipy čtenářů
0Víte, jak na to lépe? Napište svůj tip nebo zkušenost.