hrušeň: Jak poznat škůdce na listech

Nejrychlejší cesta k odhalení škůdce vede přes spodní stranu listů a mladé výhony. Vezměte si lupu, bílý papír nebo světlý tácek a projděte několik listů z různých částí koruny – nejen ty, které vypadají nejhůř. Škůdci bývají často ukrytí u hlavní žilky, na řapíku nebo v hustém vrcholovém růstu.

Začněte příznakem, ne názvem škůdce

Samotné žluté skvrny nebo kroucení listů nestačí k přesnému určení. Podobně může hrušeň reagovat na sucho, poškození kořenů, houbovou chorobu nebo nevhodné podmínky. Nejdříve si proto všimněte, jak poškození vypadá, kde se objevuje a zda na stromě skutečně najdete hmyz nebo roztoče.

• Lepkavé listy, černý povlak a drobný hmyz ukazují především na savé škůdce, například mšice nebo klopušku hrušňovou.
• Jemné světlé tečky, bronzování a pavučinky bývají typické pro svilušky.
• Zelené až hnědé puchýřky v ploše listu mohou souviset s hálčivcem, který žije uvnitř pletiv.
• Listová plocha oškrábaná až na žilky odpovídá larvám pilatky hrušňové, známé také jako hrušňový slizoun.
• Kulaté hnědé nebo fialově černé skvrny bez nalezeného škůdce mohou být spíše projevem skvrnitosti listů než napadení hmyzem.

Jak provést kontrolu hrušně krok za krokem

1. Prohlédněte celý strom. Začněte na mladých výhonech a pokračujte k listům uvnitř koruny. Zkontrolujte také několik listů u země a několik na vrcholu.
2. Otočte listy. Hledejte shluky drobných zelených, černých nebo žlutavých broučků, vajíčka, svlečené pokožky, jemné pavučinky a bělavé voskové zbytky.
3. Setřeste výhon nad bílým papírem. Někteří dospělci jsou velmi malí a po dotyku rychle odskočí nebo odletí. Na bílém podkladu je snáze uvidíte.
4. Zkontrolujte lepkavost. Medovice od savého hmyzu ulpívá na listech a může podporovat růst černých sazovitých povlaků. Povlak sám o sobě není škůdce, ale důsledek jeho sání.
5. Podívejte se na vývoj po několika dnech. Vyfoťte si poškozený list a porovnejte ho s novým růstem. Rozšiřování po celé koruně znamená jiný problém než několik starších poškozených listů.

Nejčastější škůdci na listech hrušně

Klopuška hrušňová

Patří k nejvýznamnějším škůdcům hrušní. Dospělci připomínají drobné cikády a nymfy bývají žlutavé až zelenohnědé. Hledejte je hlavně na mladých listech, podél hlavní žilky a u řapíků.

Typickým vodítkem je lepkavá medovice, černý sazovitý povlak, hnědnutí částí listu a předčasný opad. Silné napadení může oslabit růst stromu. Na jaře se škůdce objevuje nejdříve na rašících pupenech, během sezony se přesouvá do nových výhonů.

Mšice

Mšice se shlukují především na nejmladších listech a výhonech. Listy se kroutí, žloutnou a mohou zůstat menší. Při slabém výskytu strom obvykle zvládne napadení bez výrazné újmy, proto není nutné zasahovat při každém nalezeném jedinci.

Častým doprovodem jsou mravenci, kteří vyhledávají sladkou medovici, a také larvy slunéček nebo pestřenek. Tyto užitečné organismy je vhodné na stromě ponechat.

Svilušky

Svilušky se množí hlavně v horkém a suchém počasí, tedy často od června do srpna. Na listech zanechávají drobné světlé tečky, které se postupně spojují do bronzového nebo zašedlého zbarvení. Při silném napadení se objeví jemné pavučinky a listy mohou předčasně opadat.

Roztoči jsou velmi malí, proto je hledejte lupou na spodní straně listů. Sucho a prašné prostředí jejich výskytu nahrává, zatímco opakované používání široce působících přípravků může zničit jejich přirozené predátory a problém zhoršit.

Hálčivec a další roztoči

Hálčivci hrušňoví způsobují na listech drobné puchýřky. Na jaře mohou být zelené, později hnědnou nebo tmavnou. Roztoči se ukrývají v pletivu, takže na povrchu často neuvidíte žádný pohybující se hmyz.

Několik skvrn obvykle neznamená vážné ohrožení stromu. Pokud se poškození každoročně vrací a listy jsou napadené ve velkém rozsahu, vyplatí se řešit ochranu v období, kdy roztoči opouštějí listy a přesouvají se k pupenům, nikoli až po úplném rozvinutí poškození.

Pilatka hrušňová

Larvy pilatky vypadají jako malé lesklé slimáčky a živí se horní vrstvou listu. Výsledkem jsou průsvitná místa, která později hnědnou. Při silném napadení zůstávají z listů téměř jen žilky a koruna může působit jako ožehnutá.

Larvy se vyplatí kontrolovat od pozdního jara a znovu v létě. Menší poškození lze obvykle tolerovat, protože strom má stále dost listové plochy pro tvorbu zásob.

Co udělat jako první

Pokud najdete jen několik škůdců, začněte šetrně. Mladé výhony lze osprchovat pevnějším proudem čisté vody, především ze spodní strany listů. U menší hrušně můžete jednotlivé silně napadené listy nebo výhony odstřihnout a odstranit ze zahrady.

• Kontrolu opakujte každé tři až čtyři dny, dokud se počet škůdců nezmenší.
• V horkém létě strom pravidelně zalévejte ke kořenům a udržujte půdu bez dlouhodobého vyschnutí.
• Nepřehnojujte dusíkem. Příliš bujný, měkký růst bývá pro savé škůdce atraktivnější.
• Omezte zbytečné postřiky, aby na stromě zůstali predátoři mšic, svilušek a klopušek.
• U přípravků používaných na ovocné dřeviny se řiďte výhradně aktuální etiketou a dodržte ochranu včel a dalších opylovačů. Nestříkejte kvetoucí strom bez jasného důvodu a ověření vhodnosti přípravku.

Kdy listy nepoškozuje škůdce

Hnědé, fialové nebo černé skvrny, které se objevují i bez viditelného hmyzu, mohou být způsobené skvrnitostí listů. Ta se často šíří za deštivého počasí a začíná na starších listech, zejména v dolní části koruny. Oranžové skvrny nebo rezavé povlaky mohou zase souviset s rzí.

Pokud hnědnou celé mladé výhony a jejich konce se ohýbají jako pastýřská hůl, nejde typicky o škůdce na listech. V takovém případě je vhodné řešit chorobu nebo poškození výhonů samostatně. Neodstraňujte proto všechny skvrnité listy bez kontroly spodní strany a bez posouzení celkového obrazu.

Prevence podle roční doby

Brzy na jaře prohlédněte pupeny, mladé listy a výhony. Právě tehdy se mohou objevit vajíčka a první nymfy klopušek nebo počáteční poškození hálčivci.

Od května do června sledujte nové přírůstky, kroucení listů a lepkavé povrchy. V tomto období se často rychle množí mšice a objevují se larvy pilatek.

V červenci a srpnu věnujte pozornost bronzovým tečkám, šednutí listů a pavučinkám. Sucho a vysoké teploty zvyšují riziko výskytu svilušek.

Po sklizni a na podzim odstraňte silně napadené opadané listy, udržujte korunu vzdušnou a strom nepřihnojujte dusíkem pozdě v sezoně. Zdravý, nepřehoustlý strom se lépe vyrovná s menším napadením a na jaře se škůdci snáze odhalí.

Jak poznat, že je čas zasáhnout

Neřiďte se jen počtem nalezených jedinců. Zásah má větší smysl tehdy, když se poškození rychle šíří, nové listy se deformují, strom předčasně shazuje listy nebo se škůdci opakovaně vracejí i po omytí vodou. Při nejistotě si vezměte poškozený list nebo kvalitní fotografii z obou stran a nechte určit původce dříve, než použijete přípravek.

Nejčastější chybou je zaměnit černý povlak za samotnou chorobu nebo postříkat celý strom jen kvůli několika mšicím. Důkladná kontrola, opakované sledování a šetrný začátek bývají u hrušně účinnější než unáhlené plošné ošetření.

Zdroj: ipm.ucanr.edu, extension.usu.edu, extension.psu.edu, extension.umn.edu

Foto: AI