fazole: Jaké rozestupy zlepšují přístup světla a vzduchu

Rychlá odpověď: Keříčkové fazole vysévejte 5 až 10 cm od sebe do řádků vzdálených nejméně 45 cm, praktičtější je 50 až 60 cm. U tyčkových a dalších pnoucích odrůd dodržte mezi semeny přibližně 10 až 15 cm a mezi řádky nebo oporami 75 až 90 cm. Pokud pěstujete fazole u jednotlivých tyček, sázejte obvykle dvě semena k jedné opoře a po vzejití ponechte silnější rostlinu.

Rozestupy podle typu fazolí

Nejdříve si ujasněte, zda máte keříčkovou, nebo pnoucí fazoli. Keříčkové odrůdy vytvářejí nízký, širší trs. Pnoucí fazole rostou do výšky, ale potřebují pevnou konstrukci a více prostoru kolem listové stěny.

• Keříčkové fazole: semena 5 až 10 cm v řádku, řádky 45 až 60 cm od sebe.
• Tyčkové fazole: semena 10 až 15 cm v řádku, řádky 75 až 90 cm od sebe.
• Fazole u tyček nebo v teepee: dvě semena k jedné opoře; po vyklíčení slabší rostlinu odstraňte.
• Trpasličí odrůdy runner fazolí: přibližně 30 cm mezi rostlinami a 50 cm mezi řádky.

Rozhodující není jen vzdálenost semen při výsevu, ale také konečná hustota po vzejití. Když vyklíčí všechna semena a listy se začnou dotýkat, porost raději prořeďte, než abyste čekali na problémy s nedostatkem světla.

Jak fazole vysít, aby se později nezahustily

1. Vyberte slunné místo s půdou, která po dešti rychle osychá.
2. Řádky si vyznačte provázkem nebo násadou. U keříčkových fazolí ponechte alespoň 45 cm mezi řádky, u pnoucích 75 cm a více podle šířky opory.
3. Semena vložte přibližně 2 až 3 cm hluboko. U těžké nebo velmi vlhké půdy nesázejte hlouběji, protože mohou zahnívat.
4. Keříčková semena rozmístěte po 5 až 10 cm, pnoucí po 10 až 15 cm.
5. Po výsevu půdu mírně zalijte. Další zálivku přizpůsobte počasí, aby záhon nebyl trvale rozbahněný.
6. Jakmile rostliny vzejdou, zkontrolujte mezery. Přebytečné nebo velmi slabé sazenice odstřihněte u země, místo abyste vytrhávali sousední rostliny.

Fazole vysévejte až po odeznění jarních mrazů a po prohřátí půdy. V českých podmínkách to bývá nejčastěji od poloviny května, v chladnějších nebo vyšších polohách později. Pnoucím odrůdám připravte oporu už při výsevu, abyste později neporanili kořeny zatloukáním tyček mezi rostliny.

Proč správný spon pomáhá světlu a proudění vzduchu

Příliš hustý porost se rychle uzavře. Spodní listy zůstávají zastíněné, po dešti nebo zalévání pomaleji osychají a sklizeň uvnitř trsu je obtížnější. Dostatečné mezery naopak nechají světlo proniknout k větší části listů a vzduch může procházet mezi rostlinami.

U pnoucích fazolí je vhodné vést výhony po opoře tak, aby nevznikla jednolitá, neprůchodná stěna. Husté spleti průběžně rozvolněte a výhony nasměrujte na volná místa. Rostliny však zbytečně neotrhávejte ani neřežte během kvetení.

Když listy blednou nebo dlouho zůstávají mokré

Pozorovaný příznak sám o sobě neurčuje příčinu. Bledé, vytáhlé rostliny mohou mít málo světla, ale také být oslabené chladem nebo nevhodnou zálivkou. Hnědé skvrny, povadlé listy či opadávání květů mohou souviset s více faktory, například s dlouhodobě mokrou půdou, poškozením škůdci, počasím nebo chorobou.

Jako první šetrný krok zkontrolujte, zda se listy navzájem silně nezakrývají a zda voda nestojí u kořenů. Přehuštěná místa prořeďte, zalévejte ke kořenům nejlépe ráno a při práci se vyhněte manipulaci s mokrými listy. Teprve pokud se potíže šíří i v dobře větraném porostu, hledejte další příčinu podle vzhledu skvrn a stavu půdy.

Nejčastější chyby při sázení fazolí

• Výsev příliš blízko u sebe: hustý začátek může vypadat úsporně, ale později zhorší osychání listů i sklizeň.
• Záměna rozestupu semen za rozestup řádků: u pnoucích fazolí nestačí nechat více místa jen mezi semeny; široký musí být i průchod mezi oporami.
• Příliš úzká ulička: do porostu se špatně dostanete při sklizni a při dešti se listy dotýkají okolních rostlin.
• Dodatečné zatloukání opory: může poškodit kořeny, proto konstrukci instalujte před výsevem.

• Zdroj: extension.illinois.edu, extension.umn.edu, extension.usu.edu, rhs.org.uk

  Foto: AI