Úvod › Na zahradu › švestka: Co dělat s mumifikovanými plody po sklizni
NÁVOD Na zahradu

švestka: Co dělat s mumifikovanými plody po sklizni

Mumifikované švestky nenechávejte viset na stromě ani ležet pod ním, protože mohou být zdrojem infekce pro další sezonu. Po sklizni je pečlivě sesbírejte, odstraňte také zaschlé plody z koruny a zkontrolujte napadené větvičky. V článku zjistíte, jak postupovat, co bezpečně vyhodit a jak omezit opakování problému příští rok.
Sdílet článek:
švestka: Co dělat s mumifikovanými plody po sklizni
Obrázek

Mumifikované plody švestky odstraňte co nejdříve po sklizni. Sesbírejte je ze země, otrhejte všechny zaschlé plody z koruny a nedávejte je do běžného domácího kompostu. Suchá švestka totiž nemusí být neškodný zbytek úrody – často v ní přežívá původce moniliové hniloby, který může na jaře znovu vytvářet spory.

Co přesně pozorujete a co to může znamenat

Mumifikovaný plod bývá scvrklý, tvrdý nebo kožovitý, hnědý až téměř černý. Někdy zůstává pevně viset na větvi, jindy spadne pod strom. Pokud před zaschnutím švestka měkla, rychle hnědla nebo se na ní objevily světlé polštářky spor, odpovídá to typickému průběhu moniliové hniloby.

Samotný vzhled ale není jistou diagnózou. Podobně mohou vypadat také plody po poškození hmyzem, ptáky, krupobitím nebo dlouhodobém suchu. Neobvykle zvětšené, duté a kožovité plody bez normálně vyvinuté pecky mohou souviset spíše s puchrovitostí švestek. Ať už je příčina jakákoli, zaschlé a podezřelé plody je vhodné ze stromu i jeho okolí odstranit.

Postup po sklizni krok za krokem

  1. Prohlédněte celou korunu. Zaměřte se hlavně na místa, kde se plody dotýkaly, na krátké plodonosné větévky a na větve uvnitř husté koruny. Mumie mohou zůstat zavěšené i poté, co zdravé švestky opadají nebo je sklidíte.
  2. Plody opatrně seberte a otrhejte. Použijte rukavice, kbelík nebo pevný pytel. Se zemí zbytečně nehýbejte, aby se spory a zbytky plodů neroznesly do širšího okolí.
  3. Odstraňte také spadlé mumie pod stromem. Nestačí uklidit jen korunu. Plody na půdě mohou při vlhku vytvořit další zdroj infekce a déšť či zálivka mohou mikroorganismy znovu roznést.
  4. Zkontrolujte větvičky. Odumřelé konce, zaschlé plodonoše a místa s propadlou kůrou nebo výronem klejotoku označte. Pokud je větev zjevně mrtvá, odstřihněte ji až do zdravého dřeva a řez proveďte za suchého počasí. Silnější větve neodstraňujte jen kvůli jednomu plodu, pokud na nich nejsou další známky poškození.
  5. Napadený materiál zlikvidujte mimo kompost. Nejbezpečnější je uzavřený pytel v odpadu určeném pro biologický materiál podle místních pravidel, případně jiný způsob likvidace povolený obcí. Domácí kompost nemusí dosáhnout podmínek, které by spolehlivě zničily původce chorob.
  6. Po práci si očistěte nářadí. Nůžky otřete od zbytků šťávy a dřeva a před stříháním dalšího stromu je vyčistěte. Při práci za sucha se zároveň méně roznášejí spory na mokrých rukavicích a náčiní.

Na co si dát pozor v české zahradě

Nejvhodnější chvíle k úklidu bývá bezprostředně po sklizni, obvykle od konce léta do září podle odrůdy a počasí. Strom je tehdy ještě dobře přístupný a v koruně jsou zaschlé plody snadno vidět. Kontrolu zopakujte po opadu listů a znovu před rašením, protože část mumií může během podzimu spadnout nebo zůstat skrytá v husté koruně.

Jestli se na švestkách objevovala hniloba opakovaně, prohlédněte na jaře také odumřelé květy a konce větévek. Moniliová infekce se nemusí projevit pouze na plodech; napadené květy hnědnou a zasychají, někdy zůstávají na stromě. Takové části má smysl odstranit dříve, než začne další vlhké období a strom vykvete.

Konkrétní tipy, které pomohou příště

  • Nenechávejte plody dlouho přezrávat. Zralé a měkké švestky jsou náchylnější k infekci, zvlášť když prší nebo se dotýkají jedna druhé.
  • Sklízejte šetrně. Otlačeniny a drobné praskliny vytvářejí vstupní místa pro hnilobu. Poškozené kusy oddělte hned při sklizni.
  • Prosvětlete korunu. Vzdušná koruna po řezu rychleji osychá. Neřežte však bezhlavě velké množství větví najednou; cílem je lepší proudění vzduchu, ne silné zmlazení.
  • Omezte smáčení květů a plodů. Při zalévání veďte vodu ke kořenům, nikoli přes korunu. Vlhké a uzavřené prostředí podporuje šíření houbových chorob.
  • Průběžně odstraňujte první nahnilé plody. Jeden napadený plod mezi zdravými může při dotyku urychlit šíření hniloby, zejména za deštivého počasí.
  • Nespoléhejte jen na postřik. U opakovaných problémů má největší význam kombinace hygieny, vzdušné koruny, šetrné sklizně a omezení poranění plodů. Zbytečné plošné ošetřování může poškodit užitečné organismy a opylovače.

Pokud po úklidu zůstane několik nejasných zaschlých plodů, odstraňte je také. U mumifikovaných švestek je praktické pravidlo jednoduché: co vypadá podezřele, nepatří na strom, pod strom ani do domácího kompostu.

Zdroj: extension.psu.edu, ipm.ucanr.edu, rhs.org.uk, apps.extension.umn.edu

Foto: AI

Vaříte nebo postupujete podle návodu? Zapněte tuto funkci a displej telefonu zůstane během práce rozsvícený.

✓ Obrazovka zůstane zapnutá
Další z kategorie Na zahradu
dýně: Jak ochránit výsadbu při jarním ochlazení dýně: Jak ochránit výsadbu při jarním ochlazení Přečíst další článek
HODNOCENÍ ČLÁNKU

Pomohl ti tento návod?

Buďte první · stačí jedno kliknutí
Máte vlastní recept, návod nebo nápad?
Přidat článek

Komentáře a tipy čtenářů

0

Víte, jak na to lépe? Napište svůj tip nebo zkušenost.

Ticho tu dlouho nevydrží. Přidejte první komentář. 😄

TIPY MAGAZÍNU

Vybrali jsme pro vás zajímavé články
Tento web používá soubory cookie pro správné fungování webu a analýzu návštěvnosti. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace