Klepnutí, lupnutí nebo krátké kovové ťukání při zahřívání radiátoru nemusí hned znamenat poruchu. Kov se po příchodu teplé vody rozpíná a při pohybu v držácích nebo v místě, kde trubka prochází podlahou či zdí, může krátce zadrhnout a uvolnit se. Typické je, že se zvuk objeví po zapnutí topení, po několika minutách ustane a radiátor jinak topí normálně.
Nejdřív zjistěte, kdy a odkud zvuk přichází
Nesahejte hned na odvzdušňovací ventil. Nejdřív radiátor chvíli pozorujte a zkuste určit, zda klepání vychází přímo z jeho plechu, z ventilu, nebo spíš ze zdi či podlahy u připojovacích trubek. Pomůže také krátká zkouška: všimněte si, zda se zvuk objeví jen při startu topení, opakuje se po celou dobu ohřevu, nebo pokračuje i po vypnutí.
- Krátké lupání při zahřátí nebo chladnutí: nejčastěji jde o tepelnou roztažnost kovu a tření v držáku nebo prostupu trubky.
- Ťukání, bublání nebo šplouchání spolu s chladným místem: v radiátoru může být vzduch.
- Hlasité klepání v okolí ventilu: příčinou může být příliš rychlý průtok, nevhodně nastavený ventil nebo závada po montáži.
- Zvuk doprovázený únikem vody, vibracemi nebo rychlým poklesem tlaku: nejde o běžný provozní zvuk a je vhodná odborná kontrola.
Bezpečná kontrola bez rozebírání
Pokud radiátor klepe jen při zahřívání, zkontrolujte nejprve, zda se nedotýká nábytku, krytu, parapetu nebo volně položeného předmětu. Jemné vibrace mohou zvuk výrazně zesílit. Podívejte se také na připojovací trubky, ale nic mezi ně a okolní konstrukci nezasouvejte, pokud je topení horké nebo byste museli uvolňovat kryty a upevnění.
Všímejte si, jak radiátor topí. Jestli je horní část výrazně chladnější než spodní, případně se ozývá syčení či bublání, může být uvnitř vzduch. Pokud zůstává chladná celá plocha, nemusí jít o odvzdušnění, ale o zavřený či zatuhlý ventil, problém s průtokem nebo jinou závadu soustavy.
U běžného vodního radiátoru můžete po úplném vychladnutí provést odvzdušnění, pokud máte k dispozici vhodný odvzdušňovací klíč a víte, kde se ventil nachází. Připravte si hadřík a malou nádobu. Ventil povolujte jen mírně; jakmile přestane unikat vzduch a začne vytékat voda, ihned jej opatrně zavřete. Voda může být špinavá a po odvzdušnění se může změnit tlak v uzavřené topné soustavě.
Nikdy neodvzdušňujte rozpálený radiátor a nepovolujte matice, připojovací spoje ani samotné ventily. Nezkoušejte také silou otáčet zatuhlou hlavicí nebo nastavovat skrytý regulační ventil podle náhodného návodu. Tyto zásahy mohou způsobit únik vody nebo rozhodit průtok v celé soustavě.
Kdy je klepání ještě běžné
Lehké jednotlivé cvaknutí při zapnutí nebo vypnutí topení bývá neškodné, zejména u starších radiátorů a rozvodů. Kov se zahřívá různě rychle a nepatrně mění rozměry. Pokud radiátor topí rovnoměrně, nikde nekape, tlak v systému se výrazně nemění a zvuk po zahřátí zmizí, obvykle není nutné zasahovat.
Jiná situace nastává, když je klepání hlasité, pravidelné nebo se postupně zhoršuje. Opakované rány mohou souviset s prouděním vody přes ventil, vzduchem v soustavě, špatně upevněnou trubkou nebo chybou při montáži termostatického ventilu. U nově instalovaného či přemístěného radiátoru je vhodné nejprve kontaktovat firmu, která montáž prováděla.
Signály, při kterých nečekat
Odborníka přivolejte, pokud se objeví některý z těchto příznaků:
- z ventilu, spoje nebo tělesa radiátoru uniká voda,
- radiátor nebo trubky se silně chvějí a zvuk je slyšet v celé místnosti,
- klepání doprovází syčení, praskání, zápach nebo neobvykle rychlý růst teploty,
- radiátor zůstává zčásti studený i po odvzdušnění,
- problém se opakuje po každém odvzdušnění nebo klesá tlak v topné soustavě,
- nejde bezpečně určit, který ventil radiátor uzavírá.
Při aktivním úniku vody nejprve vypněte topení, pokud je to bezpečné, a uzavřete příslušný uzávěr pouze tehdy, když jej dokážete bez rizika identifikovat a ovládat. Zachyťte vytékající vodu nádobou nebo hadry, nezkoušejte dotahovat horký spoj a co nejdříve zavolejte instalatéra, havarijní službu nebo správce domu. V bytovém domě může být problém ve společné části rozvodu, takže domácí odvzdušnění jej nevyřeší.
Čemu se vyhnout
Nejčastější chybou je opakované povolování ventilů „na zkoušku“ nebo otáčení regulačními prvky, jejichž funkce není jasná. Stejně rizikové je podkládání radiátoru, povolování držáků a zasahování do trubek ve zdi či podlaze. Pokud se zvuk ozývá mimo samotné těleso, bývá příčina často skrytá v uchycení nebo rozvodu a bez demontáže okolních konstrukcí ji nelze bezpečně opravit.
První kontrola tedy může být jednoduchá: nechat radiátor vychladnout, určit místo a okamžik vzniku zvuku, zkontrolovat viditelný únik a porovnat teplotu horní a dolní části. Teprve když tomu odpovídají příznaky vzduchu, má smysl opatrné odvzdušnění. Jakmile se přidá voda, výrazný pokles tlaku, silné vibrace nebo nejistota, patří radiátor do rukou odborníka.
Zdroj: britishgas.co.uk, vaillant.co.uk, viessmann.co.uk, govinfo.gov
Foto: AI






Komentáře a tipy čtenářů
0Víte, jak na to lépe? Napište svůj tip nebo zkušenost.