Úvod › Magazín › Které názvy zahraničních jídel často vyslovujeme nesprávně
NÁPAD Magazín

Které názvy zahraničních jídel často vyslovujeme nesprávně

Bruschetta není „brušeta“ a gnocchi se nečte jako „gnoči“. Přehled nejčastěji komolených názvů ukáže, jak si poradit s italskými, francouzskými, španělskými, řeckými i vietnamskými jídly. Kromě českého přepisu vysvětluje také jejich původ a upozorňuje na případy, kdy se výslovnost liší podle jazyka.
Sdílet článek:
Které názvy zahraničních jídel často vyslovujeme nesprávně
Obrázek

Rychlá pomůcka: bruschetta se vyslovuje přibližně „brus-keta“, gnocchi jako „ňokki“, quiche jako „kiš“, paella jako „pa-e-ja“ a pho přibližně „fə“. U zahraničních jídel ale neexistuje vždy jediná výslovnost platná po celém světě. Jinak může název říct rodilý Ital, Francouz nebo Řek a jinak se ustálí v angličtině či češtině.

Nejčastější chyby vznikají při čtení podle českých pravidel. Písmena, která v češtině vypadají známě, mohou mít v původním jazyce úplně jiný zvuk. U některých názvů navíc rozhoduje regionální varianta, takže cílem není předvést dokonalý přízvuk, ale vyhnout se podobám, které původnímu slovu odporují.

Italská jídla: pozor na „ch“, „c“ i zdvojené souhlásky

Bruschetta – „brus-keta“

České „brušeta“ je velmi rozšířené, ale v italštině se skupina ch před písmenem e vyslovuje jako k. Správná přibližná podoba je „brus-keta“, italsky brusˈketta. Název označuje opečený chléb, často potřený česnekem a pokapaný olivovým olejem, který pochází ze střední Itálie. Původně šlo o jednoduchý způsob, jak využít starší chléb a ochutnat čerstvý olivový olej.

Gnocchi – „ňokki“

Začáteční písmeno g se v italštině nevyslovuje jako české g. Skupina gn odpovídá přibližně českému „ň“ a c před i zní jako k. Říkejte tedy „ňokki“, případně zjednodušeně „ňoki“. Gnocchi jsou italské noky nebo knedlíčky, nejčastěji z bramborového těsta, ale existují i varianty z mouky, ricotty nebo krupice. Samotné slovo souvisí s tvarem malých zaoblených kousků.

Bruschetta versus gnocchi: proč české čtení klame

U obou názvů se vyplatí zapamatovat si jednoduché pravidlo: italské ch před e nebo i značí tvrdé k, zatímco ci se obvykle vyslovuje jako č. Proto je bruschetta „brus-keta“, ale například ciabatta se čte „čabatta“. Nejde o výjimku, nýbrž o běžný princip italského pravopisu.

Francouzské názvy: některé koncové hlásky mizí

Croissant – přibližně „krwasan“

Francouzské croissant se vyslovuje přibližně „krwasan“, nikoli „krois-ant“ podle psané podoby. Hláska r je francouzská a závěrečné an je nosové, takže se koncové n nevyslovuje jako plné české n. Croissant je francouzské pečivo ve tvaru půlměsíce, i když jeho starší předobraz má kořeny ve středoevropském pečivu kipferl.

Quiche – „kiš“

Slovo quiche se vyslovuje jednoduše „kiš“. Skupina qu zde dává k a závěrečné ch zní jako š. Jde o slaný koláč z francouzské kuchyně, jehož nejznámější variantou je quiche lorraine s vaječnou náplní a slaninou. Název pochází z lotrinského prostředí, kde se původně používalo slovo blízké německému výrazu pro koláč.

Ratatouille – „ratatui“

Animovaný film pomohl názvu ratatouille do celého světa, ale české „ratatuj“ není přesné. Francouzská výslovnost se blíží podobě „ratatui“, přičemž koncové ille zde nevytváří české j. Ratatouille je zeleninové jídlo z Provence, obvykle s lilkem, cuketou, rajčaty, paprikou, cibulí a bylinkami.

Španělská jídla: „ll“ není vždy české l

Paella – „pa-e-ja“

Paella se ve španělštině vyslovuje přibližně „pa-e-ja“. Nejde o jednoslabičné „pajela“ ani o české čtení „paella“ s výrazným l. Výslovnost písmene ll se podle oblasti liší, ale v běžné španělské výslovnosti se blíží hlásce j. Jídlo pochází z Valencie, zejména z oblasti kolem laguny Albufera, kde vznikalo jako syté rýžové jídlo zemědělců. Tradiční valencijská varianta se spojuje především s rýží, kuřetem, králíkem a místní zeleninou; mořské plody jsou jen jednou z dalších podob paelly.

Fajitas – spíše „fachitas“ nebo „hajitas“

Španělské písmeno j se nevyslovuje jako české j. V mexické španělštině zní měkčeji, přibližně jako dechové h, ve španělštině obecně může připomínat ch. Proto je „fajitas“ bližší podobě „fachitas“ nebo „hajitas“ než „fajitas“ s českým j. Název označuje proužky masa, které se podávají v tortille, a pochází z mexicko-americké kuchyně.

Řecká a blízkovýchodní kuchyně

Tzatziki – „dzadziki“

Tzatziki není „caciki“ ani „tza-ciki“ s českým c. Řecká výslovnost se přibližně blíží podobě „dzadziki“. Jde o jogurtový dip s okurkou, česnekem a bylinkami, který se podává jako příloha nebo součást mezze. Zmatek vzniká hlavně kvůli řeckému písmenu zeta a kombinaci písmen tz, která se v různých jazycích přepisuje odlišně.

Gyros – v řečtině „jíros“

České „gyros“ je běžná počeštěná podoba, ale řecké gyros se vyslovuje přibližně „jíros“. Slovo znamená „otáčení“ a odkazuje na způsob přípravy masa na vertikálním rožni. Angličtina používá i podobu „džajros“, která je v anglickém prostředí srozumitelná, ale nejde o původní řeckou výslovnost.

Charcuterie – „šarküterí“

Francouzské charcuterie se čte přibližně „šarküterí“. První část začíná š, francouzské u je přední zaokrouhlená samohláska podobná německému ü a poslední část zní jako „terí“. Výraz původně označoval zpracování masa, zejména uzenin a paštik, dnes se používá také pro prkénko s masnými výrobky, sýry a doplňky.

Vietnamské pho není obyčejné „fo“

Vietnamština používá tóny, které čeština nemá, takže přesný český přepis neexistuje. Název nudlové polévky phở se v běžné přibližné výslovnosti blíží krátkému „fə“, případně velmi otevřenému „fe“; české „fo“ je pouze zjednodušení. Pho patří k nejznámějším vietnamským jídlům a jeho základem je vývar, rýžové nudle a maso nebo jiné přísady. V různých částech Vietnamu se připravuje v odlišných podobách, takže se liší i výsledná chuť a způsob podávání.

Jak si výslovnost zapamatovat

  • Nespoléhejte jen na pravopis. U italštiny si hlídejte hlavně skupiny ch, ci a gn.
  • U francouzštiny počítejte s neznělými konci. Croissant není „krois-ant“ a quiche nekončí českým ch.
  • U španělštiny sledujte písmeno j a skupinu ll. Fajitas ani paella se nečtou přesně podle českých pravidel.
  • Rozlišujte původní a počeštěnou podobu. „Gyros“ nebo „hummus“ jsou v češtině běžné, i když rodilý mluvčí může použít jinou výslovnost.
  • Nebojte se zjednodušení. V restauraci není nutné napodobit každý detail francouzského nosového vokálu nebo vietnamského tónu. Mnohem důležitější je vyhnout se záměně základních hlásek.

Správná výslovnost není soutěž v dokonalém přízvuku. Je to hlavně známka respektu k jazyku, z něhož název pochází, a praktická pomůcka, díky které si v zahraniční restauraci snáze objednáte přesně to, na co máte chuť.

Zdroj: dictionary.cambridge.org, collinsdictionary.com, comunitatvalenciana.com, gamberorossointernational.com, govietnam.travel

Foto: AI

Vaříte nebo postupujete podle návodu? Zapněte tuto funkci a displej telefonu zůstane během práce rozsvícený.

✓ Obrazovka zůstane zapnutá
Další z kategorie Magazín
Joe Engressia alias Joybubbles: slepý „telefonní kouzelník“, který předběhl dobu Joe Engressia alias Joybubbles: slepý „telefonní kouzelník“, který předběhl dobu ★ 3,9 💡 Inspirovalo 7 Přečíst další článek
HODNOCENÍ ČLÁNKU

Líbil se ti tento nápad?

Buďte první · stačí jedno kliknutí
Máte vlastní recept, návod nebo nápad?
Přidat článek

Komentáře a tipy čtenářů

0

Víte, jak na to lépe? Napište svůj tip nebo zkušenost.

Ticho tu dlouho nevydrží. Přidejte první komentář. 😄

TIPY MAGAZÍNU

Vybrali jsme pro vás zajímavé články
Tento web používá soubory cookie pro správné fungování webu a analýzu návštěvnosti. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace