Naladit ho může kdokoliv, jeho účel ale Rusko nevysvětlilo. Záhadné rádio „soudného dne“ vysílá už desítky let

Stačí naladit správnou frekvenci a místo hudby uslyšíte krátké, pravidelně se opakující zabzučení. Žádný moderátor, žádné zprávy, žádná identifikace stanice. Jen mechanický zvuk, který pokračuje hodiny, dny a podle všeho i roky.

Právě tak funguje ruská krátkovlnná stanice známá jako The Buzzer, případně UVB-76. Přesnější podoba historické značky je podle dlouhodobých pozorovatelů UZB-76, zatímco současná volací značka se v monitorovacích záznamech objevuje jako NZhTI. Stanice vysílá na frekvenci 4625 kHz v režimu USB a podle monitorovacího webu Priyom zůstává aktivní. ([priyom.org](/other-information/faq))

Co si připravit, pokud ji chcete slyšet

Nejjednodušší cesta nevede přes běžné FM rádio v autě ani přes klasické domácí AM rádio. Potřebujete zařízení, které umí přijímat krátké vlny, tedy například krátkovlnný přijímač, SDR dongle připojený k počítači nebo online stream z rádia umístěného v jiné zemi.

• Frekvence: 4625 kHz, tedy 4,625 MHz.
• Režim: USB, ne běžné FM.
• Anténa: venkovní nebo alespoň co nejdále od nabíječek, monitorů a dalších zdrojů rušení.
• Čas: signál může být slyšitelný kdykoliv, ale krátké vlny se mění podle denní doby, počasí a stavu ionosféry.

Pokud klasický přijímač nemáte, lze využít veřejný internetový stream. Takový poslech je praktičtější, protože nemusíte řešit anténu ani rušení v bytě. Zároveň ale neslyšíte signál přímo ze svého okolí, nýbrž zvuk zachycený vzdáleným přijímačem. Priyom uvádí jak možnost online poslechu, tak použití vlastního krátkovlnného rádia. ([priyom.org](/other-information/faq))

Jak postupovat při ladění

U hardwarového rádia zadejte frekvenci 4625 kHz a přepněte přijímač do horního postranního pásma USB. Potom chvíli počkejte. Krátkovlnný příjem nebývá tak čistý jako rozhlasové vysílání na FM a signál může překrývat šum, praskání nebo jiné stanice.

Nejčastěji uslyšíte hlubší bzučení připomínající vzdálený lodní klakson. Podle starších popisů se jednotlivé tóny opakovaly přibližně dvacetkrát až pětadvacetkrát za minutu. Hlasové vstupy jsou proti tomu vzácné a mohou přijít bez varování. Stanice někdy na chvíli ztichne, jindy bzučení přeruší ruský hlas, který přečte kombinaci písmen, slov a čísel. ([usni.org](https://www.usni.org/magazines/proceedings/2022/october/use-numbers-stations-communicate-future-high-intensity-conflict))

Chcete-li si poslech užít, nečekejte okamžitou zápletku. Nejzajímavější na The Buzzer je právě kontrast mezi dlouhou monotonií a několika vteřinami, kdy se do ní náhle vmísí lidský hlas.

Proč stanice vysílá stále stejný zvuk

Bzučení pravděpodobně není tajná zpráva samo o sobě. Jedno z nejpraktičtějších vysvětlení říká, že jde o značku obsazeného kanálu. Signál upozorňuje, že frekvence je využívaná, a zároveň umožňuje přijímacím stanovištím rychle ověřit, že vysílač funguje.

Monitorovací komunita Priyom stanici popisuje jako ruskou vojenskou velitelskou komunikační síť. Hlasové přenosy označuje jako zprávy typu „Monolith“, které mají být určeny konkrétním vojenským příjemcům. To neznamená, že veřejnost zná jejich obsah nebo šifrovací postup. Znamená to pouze, že pozorované chování více odpovídá vojenskému komunikačnímu kanálu než rozhlasové stanici určené špionům či civilistům. ([priyom.org](/other-information/faq))

Krátké vlny se pro podobné použití hodí z prostého důvodu: mohou překonávat velké vzdálenosti bez satelitů a bez internetu. Signál se odráží od ionosféry, takže může dorazit i tam, kam by pozemní vysílač nedosáhl. Zároveň je poměrně obtížné přesně určit, odkud byl konkrétní přenos vyslán. ([usni.org](https://www.usni.org/magazines/proceedings/2022/october/use-numbers-stations-communicate-future-high-intensity-conflict))

Odkud se vzalo „rádio soudného dne“

Přezdívka zní dramaticky, ale její původ stojí hlavně na internetových teoriích. Někteří posluchači dlouho tvrdili, že bzučení souvisí se sovětským a ruským systémem automatické odvety známým jako „Dead Hand“. Podle této představy by náhlé přerušení signálu mohlo znamenat katastrofu nebo dokonce začátek jaderného protiútoku.

Pro takové tvrzení ale neexistuje veřejně potvrzený důkaz. Priyom tuto interpretaci výslovně odmítá a popisuje The Buzzer jako operační vojenskou komunikační síť, nikoli jako spínač jaderného arzenálu. Samotný fakt, že stanice někdy mlčí nebo vyšle neobvyklou zprávu, proto není důvodem k panice. ([priyom.org](/other-information/faq))

Podobně opatrně je nutné zacházet s představou, že jde o klasickou „číselnou stanici“ pro špiony. Krátké vlny se v minulosti skutečně používaly k jednosměrnému předávání kódovaných pokynů agentům v zahraničí. U The Buzzer však pravidelný kanálový marker, vojenské volací značky a pozorované adresování zpráv spíše ukazují na interní vojenský provoz. Jistotu ale veřejnost nemá, protože ruské úřady účel stanice oficiálně nevysvětlily.

Co se změnilo během let

Historie signálu sahá nejméně do pozdního sovětského období. Původně se měl z oblasti u Moskvy ozývat jiný, kratší tón, který byl později nahrazen charakteristickým bzučením. Stanice přežila rozpad Sovětského svazu, změny vojenských struktur i přesun vysílací infrastruktury.

Výrazným okamžikem byl rok 2010. Tehdy se vysílání několikrát odmlčelo, ozývaly se neobvyklé zvuky a stanice změnila používanou volací značku na MDZhB. Později následovaly další značky, až se od konce roku 2020 v přenosech objevuje NZhTI. Staré jméno UVB-76 však mezi posluchači zůstalo, přestože podle Priyomu vzniklo zřejmě chybným přepisem ruského UZB-76. ([priyom.org]())

Čemu při poslechu nevěřit

• Každé ticho neznamená jaderný útok. Výpadek může souviset s technikou, změnou vysílače nebo podmínkami šíření.
• Každé slovo není proroctví. Ruská jména a číselné skupiny jsou součástí provozu, jehož význam posluchači neznají.
• Stanice není běžné rádio. Nemusí vysílat podle pevného programu a hlasový přenos nemusíte zachytit ani po hodinách čekání.
• Název UVB-76 není jistý oficiální název. Jde o zažitou internetovou značku, která se používá dodnes, i když technické záznamy pracují s jinými volacími značkami.

The Buzzer je působivý právě proto, že nabízí minimum vysvětlení a maximum prostoru pro domněnky. Kdo si jej chce naladit, nepotřebuje speciální povolení ani drahé vybavení. Stačí krátkovlnný přijímač, správná frekvence a trochu trpělivosti. Tajemství ale nespočívá v tom, že by rádio dokazatelně odpočítávalo konec světa. Spočívá v tom, že desítky let slyšíme jeho hlas, zatímco přesný účel zůstává ukrytý za ruskými vojenskými strukturami a několika pravidelně se opakujícími tóny.

Zdroj: priyom.org, usni.org, wired.com

Foto: AI